Šílím

14. září 2010 | 11.27 |

Šílím. Opravdu.

Proč...? Důvodem je babička . Před dvěma týdny se totiž zranila, byla na operaci a teď... Na pár týdnů musí bydlet s námi, protože by se o sebe neuměla postarat. Bude tu aspoň 5 týdnů, spíš víc. Dnes je to ale teprve pátý den, co tu je, a já už to asi dýl nevydržím. Za celou dobu jsem pořádně nespala, navíc jsem vždycky vzhůru od šesti, kdy vstává ona. Každý den sem za ní chodí zdravotní sestra, zítra doktor a návštěvy... To by se ale ještě dalo přežít.

Co mě štve nejvíc (kromě toho spánkového deficitu), je to, že babča nemluví. Ona křičí. Takže cokoli řekne v obýváku, tak slyším já u sebe o patro výš v pokoji přes dvoje zavřené dveře. Každé slovíčko. A teď si přestavte ten rachot, kdy na mě třeba něco volá - to musí být slyšet až na konci ulice. "Nejlepší" je, když tak na mě začne "mluvit" (= ječet) u snídaně po probuzení - na mě, člověka, kterému hodinu trvá, než se probere a hlavně po ránu nesnáší, když na něj někdo mluví. Moc pěkný vstup do nového dne.

Kvůli ní jsme museli od známého půjčit postel a bylo potřeba úplně předělat jednu místnost - "její pokoj". Dali jsme jí tam i televizi, stolek, prostě všechno. Člověk by čekal, že když musíte takhle u někoho ze zdravotních důvodů být, tak se budete snažit co nejmíň překážet. Ne ovšem ona - ráno v 6, hned po probuzení, odejde z pokoje do obýváku, a je tam do 11ti večer. Doslova.

K tomu si samozřejmě přimyslete to, že naprosto do všeho kecá, všechno se jí musí opakovat třikrát, než pochopí, co říkáme, všechno komentuje, dokonce předčítá z novin celé články, "radí", atd atd. Už jsem z toho naprosto vyčerpaná, několikrát jsem dostala paniku, která u mě v posledním cca tři čtvrtě roce skoro vymizela. Jestli to půjde tímhle tempem, tak ze mě bude za těch pár týdnů cvok zralý na odvoz na psychiatrii. A k tomu z ní určitě dostanu žaludeční vředy. (Za těch 5 dní jsem zhubla 1,5 kg - což je pěkně na prd, protože bych potřebovala naopak přibrat.)

Rodiče už jsou z ní taky hotoví. Mamka se od ní odtěhovala hned v 18ti (věděla proč), takže je to pro ní taky děsný, a taťka už toho má taky plný kecky.

Navíc mě pěkně se*e to, že to (jako vždycky) zůstalo na nás. Babička má ještě syna, ale ten si jí pochopitelně k sobě nevzal. Svedl to na to, že bydlí dál od nemocnice než my (10 km od města - no a..?! ona tam na kontroly nechodí, je pořád tady, tak co je to za "problém"?) a od té doby, co je u nás, se na ni byl podívat jednou, asi na půl hodinky. Prý "možná" přijde v pátek, ale uvidí podle počasí - když nebude hnusně, tak nepřijde, protože musí sušit seno. COŽE???!!! My tu máme zahradu velkou jak kráva, každou chvíli neteř, starost o barák, rodiče taky pracujou, já jdu za chvíli do školy (ani si neumíte představit, jak se tam těším), budu mít zas brigádu a navíc praxi. Ale i tak se o ní 24 hodin denně staráme. A on přijde jednou za týden na půl hodiny???!!!

Dneska nebo zítra si jdu koupit špunty do uší (nevíte, jestli to fakt funguje...?) a budu je nosit i přes den. Ale i tak... Když si představím tu dlooooouhou dobu před námi... Asi si hodím mašli.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Šílím mix®pise.cz 15. 09. 2010 - 16:41
RE(2x): Šílím chaostheory 15. 09. 2010 - 18:14