Proslov Stevea Jobse - doporučuji

14. říjen 2011 | 14.10 |

Včera jsme na angličtině dostali asi tak tunu úkolů. Jeden z nich byla práce týkající se proslovu Stevea Jobse, který se uskutečnil v roce 2005 na Stanfordu u příležitosti promocí. Někteří z vás už ho možná slyšeli, někteří asi ne. Pro mě to byla novinka.

A musím říct, že mě to "totálně rozsekalo".

A proto se o tenhle zážitek nemůžu nepodělit.

Jobs ve svém proslovu shrnul snad všechny myšlenky, které naprosto uznávám, a kterými se snažím čím dál tím víc řídit, ale ne vždycky se daří. Je úžasné, jak to on dokázal popsat svými slovy, a navíc úsměvně i vážně zároveň. Ale teď už konkrétněji:

Proslov začíná prvním příběhem - ačkoli je určen čerstvým vysokoškolákům, tak sám Jobs nikdy vysokou školu nedokončil. Po šesti měsících s ní skončil, protože sám nevěděl, co vlastně od života očekávat, a škola mu v tom odpověď taky nedokázala dát. Chodil ale, jen tak pro zábavu, na přednášky o typografii. To se mu vyplatilo za deset let, když vytvářel Mac a podobné věci.

                                                               - co z toho plyne: jedna věc ovlivňuje druhou, špatné věci se časem mohou ukázat jako dobré a užitečné; kdyby neodešel tehdy ze školy, nikdy by pravděpodobně nedokázal to, co později dokázal

Druhý příběh - po založení více než úspěšné firmy z ní byl za čas vyhozen; v tu dobu mu bylo třicet let, a několik měsíců nevěděl, co si dál počne se životem. Věděl ale, že svou práci miloval, a tak se rozhodl začít znova - vytvořil NeXT a Pixar; v tuto dobu poznal i svou ženu. Po pár letech byl NeXT zakoupen Applem a Jobs se tak dostal zpátky do své firmy.

                                                               - co z toho plyne: kdyby ho nevyhodili, nezaložil by další zmíněné společnosti. Nemáme ztrácet naději. Nikdy. A hlavně je potřeba najít věci, které milujeme. Pokud člověk neví, které to jsou, tak musí hledat dál a dál a dál - dokud je nenajde. Hlavně s tím hledáním nikdy nepřestat a nespokojit se s něčím "náhradním"

Třetí příběh zmiňoval období, kdy byla Jobsovi diagnostikována rakovina slinivky. Díky operaci se částečně uzdravil. Upozorňuje, že úplně každý má nějak omezené působení na tomto světě.  Musíme poslouchat naše srdce a neplýtvat našemi dny tím, že budeme žít život někoho jiného - zkrátka se máme řídit sami sebou, a ne tím, co po nás chtějí ostatní.

Zmiňuje, že si každé ráno před zrcadlem v duchu prošel svůj program na daný den, a zeptal se sám sebe, jestli jsou to věci, které by udělal, kdyby byl právě ten den jeho poslední. Když si několikrát za sebou řekl, že ne, rozhodl se, že takhle to prostě nejde.

Jsem si vědoma toho, že v češtině to nezní ani z desetiny tak dobře jako v angličtině. Jeden příklad z posledního příběhu za všechny:

"Your time is limited, so don't waste it living someone else's life. Don't be trapped by dogma – which is living with the results of other people's thinking. Don't let the noise of others' opinions drown out your own inner voice. And, most important, have the courage to follow your heart and intuition. They somehow already know what you truly want to become. Everything else is secondary."

Jestli si pro sebe najdete 14 minutek času, tak opravdu moc doporučuji kouknout na tenhle proslov na youtube (třeba tady). Pokud něčemu úplně nerozumíte, nebo si nejste jistí, je docela dobré zároveň poslouchat a číst přesný přepis textu (najdete třeba tady - i s videem).

Možná vám taky tyto příběhy ze sebe něco dají. Myslím, že obzvlášť pokud jste na nějakém životním rozcestí (a podle toho, co tu poslední dobou čtu, je tu takových lidí až až), mohl by se vám proslov líbit a třeba i nakopnout k nějakému rozhodnutí .

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře