Něco málo o létě

7. září 2012 | 18.12 |

Dlouho jsem nepsala, nějak není čas, a děje se toho zároveň hodně a zároveň vlastně vůbec nic.

Prakticky celé léto jsem strávila s Francouzem. Když jsem v Praze (což je skoro pořád), tak se od sebe hneme tak maximálně když jsem v práci - a občas ani to ne.

A pamatujete ještě, že jsem nedávno psala, jak mě strašně vytáčí nepružnost lidí - ať už na nějakých oficiálních místech, tak i známých a kamarádů? Tak ve Francouzovi jsem konečně našla normálního člověka, který prostě jen blbě nekecá, ale jednoduše hned jedná. Za chvíli vysvětlím.

Když byl v tom červenci ve Francii (a já byla celá zmatená z jeho poněkud zvláštního požadavku, jestli ti vzpomínáte ) a pak se vrátil, tak mi hned nabídl, jestli bych příště nechtěla jet s ním. Moje reakce byla trochu rozpačitá. Znali jsme se jen chvíli, nebrala jsem tu nabídku vážně, a už se o ní sama nezmínila. Zato on asi po týdnu ano. Nakonec těch pár týdnů uteklo, a my seděli v letadle.

Ten týden byl prostě dokonalý. Odvolávám všechno negativní, co jsem kdy řekla o Francouzích. Nebudu se tu rozepisovat, ale řekněme, že návrat mezi české číšníky, prodavačky a úředníky byl hodně tvrdý. Najezdili jsme přes 1 500 kilometrů a byli hlavně v absolutně neturistických oblastech. Někam jsme jeli, pak nás napadlo něco jiného, a jeli jsme zase jinam. Byli jsme i ve Španělsku, chtěli jsme tam jednu noc přespat, ale nakonec jsme jeli v jednu hodinu zpátky - čtyřhodinovou cestu. Prostě v jednom kuse spontánní rozhodnutí.

Včera měl nějaké zařizování v Brně, a chtěl, abych jela s ním. Po páté večer jsem se chystali na cestu zpátky do Prahy, když jsme uviděli ceduli "Vídeň". No, když už jsme tak blízko, tak co se tam zajet na chvíli mrknout (druhý den nás čekala pražská vstávačka v 6.30) ? Dvacet kilometrů za hranicemi mě napadla geniální myšlenka - "Máš vůbec s sebou nějaká eura..?". Myslím, že odpověď znáte. Ani jeden z nás neměl ani cent. Navíc auto bylo z půjčovny a smlouva i pojištění samozřejmě platily jenom v ČR . Strávili jsme v historické části asi tři hodiny, zašli na večeři (ať žijí kreditky) a do Prahy dorazili v noci.

Pro někoho nenaplánované blbosti, pro mě pohádka . Tohle zbožnuju prostě. Ovšem o to horší bude dopad na zem...

Dneska jsem si taky uvědomila, že je 7. září. A že ta doba od konce května (tedy od konce semestru) utekla tak strašně strašně strašně rychle, že je to úplně děsivý. Vlastně nevím, co jsem celou tu dobu dělala, uběhlo to jako mávnutím proutku, vůbec jsem se nestihla zastavit a přemýšlet, natož se snad nudit. A za chvíli tu máme podzim. Aspoň že mám ještě tři týdny volna než začne škola. Je mi z toho špatně už teď. Ano, já, člověk, který poslední čtyři roky školu zbožňoval, se do ní ani trochu netěší. Fuuuj. No, ale na tyhle myšlenky je ještě času dost...

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře

RE: Něco málo o létě orchidejka®pise.cz 08. 09. 2012 - 11:43
RE(2x): Něco málo o létě chaostheory 08. 09. 2012 - 14:42
RE(3x): Něco málo o létě orchidejka®pise.cz 09. 09. 2012 - 21:06
RE: Něco málo o létě cukrenka®svetu.cz 16. 09. 2012 - 02:32
RE(2x): Něco málo o létě chaostheory 17. 09. 2012 - 16:49