Jarní novinky

2. duben 2014 | 17.42 |

Pěkný duben přeji. A když už máme to jaro, tak se zas jednou ozývám . Poslední dobou mě to na blog nějak netáhne, a tak přemýšlím, že by to chtělo trochu změnu, hlavně co se designu týče. Tenhle mám od úplného začátku, a i když se mi pořád líbí, už ho mám dost okoukaný. Ale to by se k tomu ještě člověk musel dokopat, že...

Co je pozitivní:

  • Každý tu píše o hubnutí, a já se nemůžu nepřidat. Posledních pár měsícu funguju ve stylu měsíc žeru jako prase, pak přiberu, a pár týdnů se držím, abych aspoň něco zhubla, a zase dokolečka. Což mi teda sice docela vyhovuje, nicméně si uvědomuju, že to takhle pořád nejde. Takže jsem si před pár dny opět začala zapisovat, co jím. A na každý den jsem si naordinovala nějaký pohyb. Byla jsem poprvé v této sezóně na bruslích. Úplně jsem zapomněla, jak mi to přes zimu chybělo. Kolečkové brusle (společně s procházkami) jsou prostě ten nej sport. Alespoň pro mě, jak jsem si za posledlení dlouhá léta otestovala. Až dopíšu tenhle článek, tak se chystám jít zas.
  • Konečně se mi podařilo celkem ochočit anduláka. Už jsem si říkala, že tomu dám poslední šanci, a když to nevyjde, tak se prostě smířím s tím, že je jeden z těch, co se ochočit nedá. Ale ono to vyšlo!!! Takže mi nejen kouše prsty a nehty, ale už i hezky papká z ruky.
  • Před pár týdny jsem si opět koupila puzzle. Původní plán byl 13 000 kousků, ale po přečtení rozměrů jsem ho musela s těžkým srdcem opustit . Nakonec jsem klesla až na polovinu, a koupila 6000, i když teda aspoň to nejsložitější, co jsem našla. Ale musím říct, že i tímhle budu mít rozměrově pořádné problémy. Před pár lety jsem složila 5000, ale to bylo u rodičů v mém pokoji, tak to bylo něco jiného. No, uvidíme, zatím skládám rozkouskovaně na všemožných podložkách. Vážně nevím, jak to jednou udělám, až mě chytne záchvat, a opravdu si koupím největší (alespoň zatím) puzzle na světě s 36 000 kousky . Asi si na pár měsíců pronajmu byt jen na něj.
  • Asi stárnu, neboť se začínám obklopovat kytičkama. Já, tvor nepřírodní, který, byť celý život vyrůstal na zahradě u domu, není pomalu schopný rozeznat topol od smrku. Kromě vnitřních kytek jsem si od mamky vzala do květináče šnytlík, a jak tak vidím ten balkón, časem na něm bude víc než jen pažitka. Francouze to asi taky nějak chytlo, protože poslední měsíce přináší často kytičky do vázy .
  • Udělala jsem průvan v šatníku a zjistila, co si vezmu na sebe na promoci. Sice mám ještě skoro dva měsíce čas, ale je lepší být připravená dopředu, že... .
  • A to hlavní pozitivum nakonec - nemám jarní depky ani jarní únavu. Teda aspoň zatím ne, no... Ale posledních minimálně 7 nebo 8 let jsem tyhle dvě nechutnosti zažívala každoročně, někdy s větší intenzitou, někdy v menší. Kdo nezažil, nepochopí...
  • A když už jsme u toho jara, tak jsem dneska naplno zahájila novou sezónu - letní šatičky, balerínky, a jarní sáčko. Hned to člověku změní náladičku. A jen jsem se smála těm, co s sebou tahali kabáty.

A co je negativní:

  • Jediné, co mě momentálně napadá, je škola. Ne, že by mě vyloženě nebavila. Ale zkrátka po dokončení jedněch studií má člověk jiné myšlenky, než se jen učit každý den další věci... Co mi vlastně vadí nejvíc, je takový ten středoškolský režim, který můj obor má - průběžné testy, neustálé domácí úkoly apod. Příští dva až tři měsíce budou hodně krušné.

Užívejte jara!

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře