Gympl obecně

15. únor 2011 | 18.49 |

Tak začneme poměrně dlouhým obdobím mého života - studiem na osmiletém gymnáziu.Teď se o něm rozepíšu jen tak obecně, ale časem se určitě zmíním o nějakých konkrétních zážitcích.

Jak mě na něj vlastně napadlo jít...? Na základce jsem se tak trochu nudila a cítila jsem, že potřebuju něco trochu víc, víc vytížení a víc informací. Mamka byla proti, znala dost rodičů, jejichž dětem tahle škola dost vzala dětství. Ale přijímačky byly celkem v pohodě, udělala jsem je, a září jsem místo do šesté třídy nastoupila do 1.B.

Bylo to něco úplně jiného, než základka. Najednou nebyl téměř žádný čas na nic jiného než na přípravu do školy. Ale s tím jsem počítala, nevadilo mi to, naprostá většina předmětů mě bavila, i parta jsme byli celkem dobrá.

Zlom nastal asi tak v sextě = jakoby druhák na střední škole. To byl ročník, kdy skončily nějaké oddechové hodiny (hudebka, výtvarka) a naopak přibilo asi osm hodin odborných seminářů. A moje dny rázem začaly vypadat takhle: 7-16hod škola, 17-22hod příprava do školy. Na konci druháku už jsem z toho byla pěkně vyřízená, tři spolužáci z cca 27 to nezvládli vůbec a radši i s vědomím, že vlastně ztratili dva roky, šli raději znovu na jinou střední školu. A s podobnou myšlekou si zahrávala spousta z nás.

Třeťák byl podobně šílený jak předchozí ročník. Stres, neustálé bolení hlavy a očí z věčného učení se a koukání do počítače a do knih. Jediná věc, která mě jakž takž držela nad vodou, byla vidina toho, že za rok to skončí.

Čtvrťák už se celkem zvládat dal, protože jsem zvolila novou taktiku a učila jsem se jen na věci, které jsem věděla, že mi k něčemu budou.

A co maturita...? Ta byla paradoxně nejjednodušší část celého gymplu. Zdálo se mi to díky fakt velké přípravě a taky díky štěstí na otázky. Ale i tak - prostě to bylo takové pěkné pohodové zvršení studia.

Co mi tahle škola dala: výbornou přípravu na vysokou školu a to, že se vám do podvědomí dostane myšlenka, že musíte makat. Proti našemu gymplu je studium na VŠ naprostá brnkačka.

Co mi naopak vzala: obrovské množství času na koníčky a na kamarády, energii a takový ten pubertální život, ve kterém by člověk řešil jen sám sebe, kluky a kámoše

Jak na tuhle etapu dnes vzpomínám: negativně. Ukázalo se, že maminky hold mají vždycky pravdu . Kdyby na tenhle konkrétní osmiletý gympl chtělo jít moje dítě, tak ho od toho budu odrazovat co můžu - ať už je chytrý a inteligentní jakkoli. Takhle škola ve mně utlumila energii pro vyjadřování názorů, emocí, prostě všeho. Zkrátka to bylo místo, kde váš názor naprosto nikoho nezajímá. Šlo jen o to nějak to přežít. Dneska vidím, že tohle všechno byl naproto zbytečný, a tím myslim opravdu naprosto zbytečný stres.

(Mimochodem - vím, že se škola od školy liší. O gymplu, který tu popisuji, se v širokém okolí ví, že je fakt náročný, kdežto v sousedním městě je celkem pohodový. Samozřejmě záleží taky na učitelích, na předmětech atd. atd.)

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře

RE: Gympl obecně mixx- 15. 02. 2011 - 19:41
RE(2x): Gympl obecně chaostheory 16. 02. 2011 - 13:39
RE: Gympl obecně zlomenymec®pise.cz 15. 02. 2011 - 21:56
RE(2x): Gympl obecně chaostheory 16. 02. 2011 - 13:41
RE: Gympl obecně slanka®pise.cz 03. 03. 2011 - 21:52
RE(2x): Gympl obecně chaostheory 04. 03. 2011 - 15:19
RE: Gympl obecně hroznetajne®pise.cz 23. 09. 2015 - 20:19
RE(2x): Gympl obecně chaostheory 23. 09. 2015 - 20:30