Je to všechno na hlavu

15. květen 2010 | 12.40 |

Před chvílí jsem dopsala celkem dlouhý článek o tom, jak dva členové naší rodiny blázní. Jeden doslova, jeden "jen" obrazně. Prostě z nás ostatních berou energii, myslí si, že jsme jejich poskoci, zbytečně dělají dusno, všechny nás rozhádávají. Napsala jsem to ale nějak moc konkrétně a to byla chyba. Řekla jsem si, že švagrová by podle textu jasně poznala, kdo sem píše. A to nechci, za to mi to nestojí. Takže jsem to zase pěkně smazala.

Teď mě navíc na maximum vytáčí taťka (takže vlastně tři členi, ne jen dva). Je zase nemocný. Normální člověk by zalezl do postele nebo aspoň do pokoje, aby to nešířil dál. Ne ovšem on. Tohle fakt nesnášíííííím. Neustále se motá v kuchyni a v obýváku, na všechno sahá, myje nádobí, nezadělává si pusu a nos při kýchání a kašlání. A nemůže pochopit, že tohle není o NĚM, ale i o nás. Protože to vždycky odse**m my s mamkou. Taťka se z toho za pár dní vyhrabe, ale mezitím nás snihne obě nakazit, a my pak ležíme dva týdny s teplotama (v lepším případě) nebo s antibiotikama (v tom horším). Sobečtější chování snad neznám. A jestli mě to chytne teď do zkouškového... tak se s prázdninami a stýpkem můžu rovnou rozloučit.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře