Středa alias Dnešek

24. březen 2010 | 19.48 |

Dnešek byl takový den neden. Ráno jsem měla vstávat na osmou (středa je jediný den, kdy to zvládám), pak měla být dvě hoďky pauza, pak od dvanácti můj oblíbený předmět a od tří dvouhodinová brigáda. Nakonec z tohoho plánu zbyla jen ta brigáda. Ráno jsem se probudila s nechutnou bolestí hlavy, takže se mi podařilo vstát až o půl desáté. A tak jsem se honem ustrojila a jela do školy - místo na dvanáctou jsem šla na tu samou přednášku co je už v deset, protože mi bylo jasné, že hlava se bude jen zhoršovat. Hned na to jsem vyrazila do města, kde jsem vysolila hezkých pár stovek za (pro mě) životně důležitou věc. Ale neva, aspoň budu mít památku na své první výdělky z nové práce :) Pak jsem šla na pokoj a modlila se, aby ta hlava přešla, protože na té brigádce musím být celkem soustředěná. Asi to zabralo, protože stačila půlka paralenu a bylo to milionkrát lepší.

Toť suchý popis. Teď zajímavější části dne - byly celkem tři. Má spolubydlící oznámila, že si pro ni přijede dnes večer její "přítel" z Prahy (ty uvozovky pro to, že se viděli dvakrát). Nic proti, ale je třičtvrtě na osm a on nikde... Tak uvidíme, jak se to vyvrbí. A ty dvě další situace byly asi nějak telepaticky spojené. Cestou DO práce jsem totiž potkala jednoho kluka, který bydlí o patro níž a sem tam se takhle poslední týdny vidíme a pokecáme. Ta slova "poslední týdny" vlastně asi taky mají nějaký telepatický význam, protože asi řed měsícem, když jsem se s mamkou stěhovala zpátky na kolej (teda ne že ona by se stěhovala taky, ale že mi s tím pomáhala, samozřejmě :D ), tak mi říkala, že kdykoli tady je, tak ji zdraví nějaký sympatický černoch (ano, je to černoch). Já jsem si nikdy takhle lidí v paneláku nevšímala, takže fakt nevím. Ale jen co to řekla, tak jsme se pár dní na to potkali a bylo vidět, že já mu povědomá jsem. No, asi si budu muset víc začít všímat lidí okolo.

Ale zpátky k tématu a k té "telepatii". On je to totiž Čech, co dlouho žil v USA, konkrétně v NY. (Teď si udělám reklamu - mrkněne se SEM.) A cestou Z práce jsem asi po třech měsících potkala jednu Američanku, pro změnu z New Jersey. A ta je fakt hooodně ukecaná, takže se "small talk" protáhl téměř na půl hoďky. Neva, aspoň jsem si potrénovala angličtinu.

Mno, tak přítel spolubydlící pořád nikde. Jsem zvědavá, jestli tu budu mit pár hodin klídek (pokud odjede) nebo naopak chaos jak blázen (pokud bude nadávat, jaký je to debil). :D

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře